Nájemce má právo chovat v bytě zvíře, nepůsobí-li chov pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu obtíže nepřiměřené poměrům v domě. Vyvolá-li chov zvířete potřebu zvýšených nákladů na údržbu společných částí domu, nahradí nájemce tyto náklady pronajímateli.
2. Jistota dříve kauce
Ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nesmí být jistota vyšší než šestinásobek měsíčního nájemného.
Při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.
Nikde se však nedozvíte jak se přesně vypočítává úrok ze složené jistoty. Doporučuji do smlouvy uvést větu: Nájemce se vzdává nároku na úrok ze složené jistoty.
3. Běžná údržba a drobné opravy
Nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu. S platností nového občanského zákoníku došlo ke zrušení nařízení vlády č. 258/1995 Sb. o drobných opravách bytu. Doporučuji drobné opravy přímo specifikovat do smlouvy viz. odstavec níže, tím se vyhnete zbytečným nejasnostem o rozsahu drobných oprav.
Drobné opravy bytu
(1) Za drobné opravy se považují opravy bytu a jeho vnitřního vybavení, pokud je toto vybavení součástí bytu a je ve vlastnictví pronajímatele, a to podle věcného vymezení nebo podle výše nákladu.
(2) Podle věcného vymezení se za drobné opravy považují tyto opravy a výměny:
a) opravy jednotlivých vrchních částí podlah, opravy podlahových krytin a výměny prahů a lišt,
b) opravy jednotlivých částí oken a dveří a jejich součástí a výměny zámků, kování, klik, rolet a žaluzií,
c) výměny elektrických koncových zařízení a rozvodných zařízení, zejména vypínačů, zásuvek, jističů, zvonků, domácích telefonů, zásuvek rozvodů datových sítí, signálů analogového i digitálního televizního vysílání a výměny zdrojů světla v osvětlovacích tělesech,
d) výměny uzavíracích ventilů u rozvodu plynu s výjimkou hlavního uzávěru pro byt,
e) opravy uzavíracích armatur na rozvodech vody, výměny sifonů a lapačů tuku,
f) opravy indikátorů vytápění a opravy a certifikace bytových vodoměrů teplé a studené vody.
(3) Za drobné opravy se dále považují opravy vodovodních výtoků, zápachových uzávěrek, odsavačů par, digestoří, mísicích baterií, sprch, ohřívačů vody, bidetů, umyvadel, van, výlevek, dřezů, splachovačů, kuchyňských sporáků, pečicích trub, vařičů, infrazářičů, kuchyňských linek, vestavěných a přistavěných skříní. U zařízení pro vytápění se za drobné opravy považují opravy kamen na tuhá paliva, plyn a elektřinu, kotlů etážového topení na pevná, kapalná a plynná paliva, včetně uzavíracích a regulačních armatur a ovládacích termostatů etážového topení; nepovažují se však za ně opravy radiátorů a rozvodů ústředního vytápění.
(4) Za drobné opravy se považují rovněž výměny drobných součástí předmětů uvedených v odstavci 3.
(5) Podle výše nákladu se za drobné opravy považují další opravy bytu a jeho vybavení a výměny součástí jednotlivých předmětů tohoto vybavení, které nejsou uvedeny v odstavcích 2 a 3, jestliže náklad na jednu opravu nepřesáhne částku 500 Kč. Provádí-li se na téže věci několik oprav, které spolu souvisejí a časově na sebe navazují, je rozhodující součet nákladů na související opravy. Náklady na dopravu a jiné náklady spojené s opravou, pokud jsou uvedeny v daňovém dokladu o provedení opravy, se do nákladů na tuto opravu nezapočítávají, jsou však součástí ročního limitu podle odstavce 6.
(6) Součet nákladů za drobné opravy uvedené v odstavcích 2 až 5 nesmí přesáhnout částku 70 Kč/m2 podlahové plochy bytu za kalendářní rok, včetně nákladů na dopravu a jiných nákladů spojených s opravou, pokud jsou uvedeny v daňovém dokladu o provedení opravy.
(7) Podlahovou plochou bytu se pro účely tohoto nařízení rozumí součet podlahových ploch bytu a jeho příslušenství, a to i mimo byt, pokud jsou užívány výhradně nájemcem bytu; podlahová plocha sklepů, které nejsou místnostmi, a podlahová plocha balkonů, lodžií a teras se započítává pouze jednou polovinou.
Náklady spojené s běžnou údržbou bytu
Náklady spojené s běžnou údržbou bytu jsou náklady na udržování a čištění bytu, které se provádějí obvykle při delším užívání bytu. Jsou jimi zejména pravidelné prohlídky a čištění předmětů uvedených v odst. 3 (plynospotřebičů apod.), malování včetně opravy omítek, tapetování a čištění podlah včetně podlahových krytin, obkladů stěn, čištění zanesených odpadů až ke svislým rozvodům a vnitřní nátěry.
4. Skončení nájmu
§ 2287
Nájemce může vypovědět nájem na dobu určitou, změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval.
§ 2288
(1) Pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době,
a) poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu,
b) je-li nájemce odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný na pronajímateli nebo členu jeho domácnosti nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází,
c) má-li být byt vyklizen, protože je z důvodu veřejného zájmu potřebné s bytem nebo domem, ve kterém se byt nachází, naložit tak, že byt nebude možné vůbec užívat, nebo
d) je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu.
(2) Pronajímatel může vypovědět nájem na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době i v případě, že
a) má být byt užíván pronajímatelem, nebo jeho manželem, který hodlá opustit rodinnou domácnost a byl podán návrh na rozvod manželství, nebo manželství bylo již rozvedeno,
b) potřebuje pronajímatel byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni.
(3) Vypoví-li pronajímatel nájem z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2, uvede výpovědní důvod ve výpovědi.
§ 2291
(1) Poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.
(2) Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.
(3) Neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží.
5. Trvalé bydliště
Trvalého bydliště se sice Nový občanský zákoník nijak nedotkl, ale stojí za zmínku uvést jak to s trvalým bydlištěm je v případě pronájmu bytu. Mezi pronajímateli totiž kolují různé informace.
Na základě Zákona o evidenci obyvatel se může nájemce přihlásit k trvalému pobytu na základě platné nájemní smlouvy i bez souhlasu pronajímatele (majitele bytu). Pokud je ve smlouvě výslovně uvedeno, že si majitel nepřeje, aby se nájemce na adrese bytu přihlásil k trvalému pobytu, jedná se pouze o spor mezi pronajímatelem a nájemcem. Na evidenci obyvatel k tomuto ujednání ve smlouvě přihlížet nemohou, ale musejí se řídit zákonem, který zřízení trvalého bydliště umožňuje na základě předložení platné nájemní smlouvy.
Zřízení trvalého bydliště v pronajatém bytě nemá nic společného s výpovědí a skončením nájmu. Trvalé bydliště nájemci neumožňuje žádné výjimky a ochrany před výpovědí z nájmu ani poskytnutí bytové náhrady apod.
Trvalé bydliště je zřízeno pouze po dobu platnosti nájemní smlouvy. Jakmile skončí sjednaná doba nájmu, pronajímatel může jednostranně zrušit nájemci trvalé bydliště.
Někteří majitelé mají strach, že se nájemce dostane do exekuce a exekutor zabaví vybavení bytu i to vybavení, které je pronajímatele. Tomuto strachu je možné předejít specifikací vybavení bytu, které je ve vlastnictví pronajímatele přímo do smlouvy nebo do předávacího protokolu.
Trvalé bydliště nájemce má i pro pronajímatele výhodu. Výhoda spočívá v tom, že nájemce má možnost na základě trvalého bydliště získat příspěvek na bydlení nebo hmotnou pomoc v nouzi a tím se zvyšují příjmy nájemce a jeho finanční stabilita.
Dále jsem pro Vás připravil volně upravitelný aktualizovaný Vzor nájemní smlouvy, který můžete získat zdarma zde.
Byly pro Vás tyto informace užitečné, vložte komentář pod článek. Děkuji
Václav Růžička
realitní specialista
776 761 004