Hypotéka je jako oheň – dobrý sluha, ale špatný pán!

Dobrý den,

již delší dobu v sobě nosím námět na téma dle provokativního názvu, protože mnohokrát jsem se zamýšlel nad produktem, kterému říkáme hypotéka. A to z různých úhlů pohledu.

Při úvaze nad tímto produktem mě napadl právě tento příměr ,,hypotéka je jako oheň – dobrý sluha, ale špatný pán„.

A to hned z několika důvodů. Potkávám různé názory a úvahy lidí při nákupu nemovitostí a řešení bytových potřeb, nejen na začátku při nákupu, ale i později když již žijí s hypotékou.

To, co mě nejvíce zasáhlo jsou životní postoje, typu:

Až splatím hypotéku, koupím si nové auto, zahrádku, chatu…

Až splatím hypotéku, dopřeji si vysněnou dovolenou.

Až splatím hypotéku, budu si moci dovolit dělat práci, která mě bude bavit.

Do restaurace na večeři moc nechodíme, máme hypotéku.

Při těchto názorech a úvahách lidí si pokládám otázku, zda využíváme tento produkt správně nebo jsme se stali jeho obětí? Může nám dobře sloužit, ale ne nám 30 let poroučet nebo nás potlačit prostřednictvím strachu.

Způsob života bez těchto produktů byl sice odlišný, řešení vlastního bydlení spočívalo v dlouhodobém, většinou mnohaletém budování vlastní nemovitosti. Bylo spoustu lidí, kteří říkali budujeme bydlení, takže si nemůžeme dovolit dovolenou apod. Tím pádem se produkt hypotéky s podtextem bydlete bez čekání, jen splácejte a užívejte nemovitost, stal velmi zajímavým řešením bydlení. Tak zvaně žij dnes, ne až zítra.

Ročníky, které neměly tuto možnost, říkaly: ,,ty mladý to mají dnes jednodušší, vezmou si hypotéku a můžou hned bydlet“.

Jako každá nová věc nebo ulehčení v životě se zdá pokrokové, výhodné, ale když se vrátím zpět o pár řádku výše ke strachům a omezením, které si mnoho lidí vytvořilo, tak jsme opět v podobné situaci jako v životě bez těchto produktů. Až dostavím dům, budu moct… Až splatím hypotéku, budu moct…

Mám však pocit, že varianta života s hypotékou je horší v několika podstatných věcech. Konzum nezná hranice, takže jsme schopni se hnát za způsobem bydlení, který je nad rámec našich možností, soutěžíme se sousedy, kamarády, egem v kvalitě a hodnotě bydlení. Kupujeme rodinné bydlení krátce po ukončení studia, při prvním a krátce trvajícím pracovním poměru.

A pak tu jsou další situace, člověk s velkou hypotékou se svého hnízda nechce vzdát a chce si ho udržet za hodně vysokou cenu, takže pracuje přesčas, má dvě zaměstnání. Čas pro sebe obětuje pro udržení životního standardu. Dokonce existují firmy, které si od účetních nechávaly předkládat seznam lidí, kteří si odečítali úroky z úvěru na bydlení od daňového základu. Těmto lidem dávaly více práce za stejnou mzdu, protože člověk s hypotékou nechce riskovat ztrátu příjmu.

Není to jednoduché, člověk se nechá omámit těmi možnostmi a když už má rodinu a vytvořené zázemí, těžko se vzdoruje některým tlakům. Pak zjistí, že dělá práci, která ho opravdu nebaví, ale nedokáže se vyprostit z této situace, protože by musel vstoupit do nejistoty nebo dlouho čeká a život ubíhá. A tady je právě má otázka: není toto ten zlý pán, který nás na mnoho let dokáže uvěznit ve strachu? Je tu ještě jedna méně příjemná věc, a to ta, že s produktem typu hypotečních úvěrů došlo a dochází k umělému růstu a případně poklesu (ovlivňování) cen nemovitostí a trh je již méně přirozeně reagující nabídka a poptávka, ale nabídka dle úvěry napumpované poptávky. Největší rozmach hypoték začal po roce 2000, takže si můžete udělat sami úsudek nad touto situací.

Pořád jsme to však my, kdo se na začátku rozhoduje, jak s nabídkou daného produktu naloží a do jaké míry ho využije nebo potřebuje využít. Jakou energii a pozornost mu dá, jestli pozitivní prospěšnou nebo negativní ovládající a vyvolávající strach. Určitě budete namítat, jak ale mám bydlet, když nemám ty miliony na pořízení. To už je na každém, jak se v této oblasti rozhodne, já osobně si myslím, že záleží na způsobu života, prioritách, hodnotách, životním cíli, přání, ale i určité důmyslnosti každého.

Na závěr bych chtěl říci, že žijeme v systému, ve kterém za pomocí dobře nasměrované hypotéky může posloužit právě jako oheň. Může být tedy tím dobrým pomocníkem, může přinést možnosti, ze kterých je možné bydlení realizovat nebo splatit předchozí závazek a vysvobodit se tak z 30-ti letého závazku. Existuje několik investičních úvah a myšlenek, které mohou člověka nasměrovat a přinést prospěšné výsledky. Je to však o nás, jestli se chceme zamyslet, inspirovat nebo jen konzumně používat.

Tímto článkem jsem ve Vás nechtěl zanechat negaci vůči úvěrům, protože naše ekonomika je současně tvořena dluhem a pokud se nebude udržovat a zvyšovat, nemůže systém fungovat, ale to je jiné téma 🙂

Chtěl jsem ve Vás zanechat semínko zamyšlení se nad některými omezujícími modely, které se dají vztáhnout i do jiných oblastí našich životů.

Děkuji za pozornost.